Historie školy

1. část: O zřízení veřejné měšťanské školy dívčí ve Slavkově a o stavbě nové školní budovy

(ze školních kronik, zpracoval kolektiv učitelů v roce 2007)

Vývoj školství ve Slavkově u Brna je nedílnou součástí tohoto města. Škola zde byla vždy centrem nejen vzdělání, ale i kultury a veřejného dění. Aby ve Slavkově zřízena byla veřejná měšťanská škola dívčí, k tomu dal podnět profesor české vzdělavatelny pro učitelky v Brně, t. č. c. k. okresní inspektor školní v hejtmanství vyškovském, Antonín Vorel, později školním radou jmenovaný.

Dne 15. října 1902 usnesl se okresní výbor, aby taková škola ve Slavkově zřízena byla. Dne 29. listopadu 1902 podala místní školní rada dotyčnou žádost o povolení školy té prostřednictvím c. k. okresní školní rady na c. k. zemskou školní radu. Žádost tuto vypracoval a příslušnými doklady opatřil ředitel stávající tehdy obecné a měšťanské školy chlapecké ve Slavkově, t. č. člen c. k. okresní školní rady Petr Tichavský. 22. ledna 1903 konala c. k. okresní školní rada komisionelní jednání ohledně místností pro dožadovanou školu. 26. září 1904 podal obecní výbor svou žádost na zemský sněm, aby škola ta povolena byla, poněvadž od zemské školní rady vyřízení dotyčné, v r. 1902 podané žádosti, nedocházelo.

22. července 1905 usnesl se obecní výbor zříditi ve Slavkově svým nákladem soukromou dívčí školu měšťanskou, poněvadž tou dobou také tak učiniti chtěla kongregace chudých školských sester de N.D. v klášteře slavkovském usazených. 1. září 1905 usnesením 17285 povolila c. k. zemská školní rada městskou soukromou školu měšťanskou zříditi a začátkem školního roku 1905/6 prvou třídu její otevříti. Vyučovati se v ní začalo 18. 9. 1905. O zřízení školy této se vedle obecního výboru přičinil hlavně ředitel obecní a měšťanské školy Petr Tichavský, vypracovav příslušnou žádost, opatřiv potřebné doklady o vhodných místnostech, učebních pomůckách, organisační statut, učebnou osnovu, schválení zavedených učebnic i jednu zkušenou osobu učitelskou pro tuto školu. Obec ustanovila na ni učitele z Předklášteří u Tišnova, Leopolda Kratochvila, zkouš. z 1. skupiny.

17. 8. 1906 výnosem čís. 15354 povolila c. k. zemská školní rada otevříti I. třídu při této škole a výnosem z 12. 9. 1906 č. 17411 také II. třídu, 16. září 1907 otevřena i III. třída. Značná časová mezera mezi podáním a konečným příznivým vyřízením žádosti se zřízením veřejné měšťanské školy dívčí měla příčiny ve zjevných i tajných protivnících místních i vzdálenějších, jak poznati lze z protokolních výňatků o dotyčných zasedáních obecního výboru. Výňatky ty činí zvláštní sešitek archivního fasciklu zdejších obecních a měšťanských škol pod titulem "Dívčí škola měšťanská a stavba nové budovy školní." Připomenouti dlužno, že po dobu veřejného jednání o zřízení veřejné měšťanské školy dívčí a nové budovy školní skládalo se obecní zastupitelstvo z 30 členů, z nichž polovina byla směru pokrokového, tedy pro. Druhá polovina směru konservativního alias klerikálního, tedy contra. Starosta obce Emanuel Valníček náležel straně "contra", ač ne z přesvědčení, nýbrž jen z povinné kázně ke své straně, poněvadž v dřívějších dobách svého starostování byl vždy přítelem školství obecného a měšťanského vůbec a zřízení veřejné dívčí měšťanské školy zvlášť.

S povolením a otevřením veřejné dívčí školy měšťanské souvisela úzce stavba nové budovy školní, poněvadž dosavadní budova číslo popisné 3 ani pro staré poměry školní nestačila a bylo nutno třídy umisťovati občas mimo budovu školní, a to v staré kasárně na náměstí, v kasárně nebo nemocnici za palírnou, ve staré hraběcí škole čís. 107, v zimní škole hospodářské a ve školní budově i vmístnosti přírodovědeckých kabinetů, které byly přeneseny do jedné části bytu náležejícího beneficiátu Mezníkovy nadace v budově školní p. Františku Kosíkovi, zároveň i katechetu obecních a měšťanských škol. Tělocvična se nacházela v tehdejší sokolovně v podzámčí v traktu bývalých hraběcích místností pro uschování kočárů. Nedostatek školních místností byl pro obě strany nesporný. Jednalo se jen o to, jak nedostatku tomu odpomoci, zda-li budovu novou, nebo jen vhodnou úpravu posavadní budovy školní čís. 3.

Dne 21. dubna 1904 odhlasoval obecní výbor, aby byla pro všechny obecné a měšťanské školy veřejné vystavěna nová budova u kostela. Viz o tom dotyčné výňatky z protokolů o zasedání obecního výboru. Plány pro novou budovu školní dle podrobného rozvrhu místností školních podaného ředitelem obecní a měšťanské školy vypracovati svěřeno architektu v Olomouci Václavu Wittnerovi. (Ten postavil v Brněnské ulici rožní dům židovské obce obchodníku se smíšeným zbožím J. Hufsovi.) Plány tyto i s průčelím nacházejí se v archivním fasciklu pod titulem již shora uvedeným. Rozpočet na provedení těchto plánů narazil na odpor většiny obecního výboru a usneseno zadati je zemskému inženýru Vladimíru Fischerovi, aby je přepracoval na menší náklad stavební. Tak padla zvláštní tělocvična se školními koupelnami, většina sklepů a byt školníkův. Byt pro ředitele školy při budově školní v přilehlé zahradě nebyl ani dle původního plánu Wittnerova vzat do rozpočtu pro odpor centrálního ředitele hraběcích panství Václava Kounice p. Františka Nováka. Byt pro školníka pořízen dodatečně, až budova stála, z jedné místnosti třídní. Provedení stavby dle opravených plánů zadáno bylo p. Antonínu Müllerovi, staviteli v Brně, jako konkurentu slevujícímu ne příliš málo ani ne příliš mnoho. Dne 18. července 1906 položen základní kámen bez jakýchkoliv okázalostí do rohu v základě školní zdi čelní na severní straně křídla proti kostelu. (Čtvrtek - na kámen, do něhož uloženy některé mince peněžní a jména některých předních osobností místních, zaklepal p. radní obce Karel Hladík.)

Vyučovati v nové budově bylo započato dnem 16. 9. 1907. Během školního roku 1907/8 byly vykonány ještě dodatečné opravy c. k. okresní školní radou při kolaudaci požadované. Dne 13. září 1908 byla budova slavnostně, avšak ne okázale vysvěcena. (Viz o tom záznam ve školní kronice ze školního roku 1907/8.) V nové budově školní umístěny byly všechny třídy obou obecných a měšťanských škol chlapecké i dívčí pod společnou správou ředitele P. Tichavského až do 1. září 1913. Tou dobou nastoupil své místo nově jmenovaný ředitel měšťanské a obecné školy chlapecké Ludvík Fiala. Posavadní ředitel ponechal si obecnou a měšťanskou školu dívčí. Budova školní byla takto rozdělena na dvě, až na společnou tělocvičnu. Pamětní deska nebyla na výslovné přání obecního výboru nikde v nové budově školní zasazena.

Ve Slavkově dne 10. srpna 1915
P. Tichavský
ředitel obecné a měšťanské školy
(z nejstarší školní kroniky)


Školní budova byla slavnostně vysvěcena kroměřížským proboštem P. Antonínem Stojanem, zemským a říšským poslancem, který také pronesl hlavní projev. Budova byla slavnostně a vkusně ověnčena, v projevech se vystřídali i další hosté. Pan František Dejmal, obecní a školní rada, pan Antonín Vorel, bývalý školní inspektor pro hejtmanství vyškovské. Žákyně pak provázely hosty celou školní budovou. Večer byla dobročinná akce na nákup učebnic pro veřejnou měšťanskou školu dívčí. Studující města Slavkova sehráli Gogolovu veselohru Revizor. V průčelí budovy pod městským znakem je citát J. A. Komenského, jehož jméno škola nese: "Přistup, dítě, uč se moudrým býti." Generace učitelů a představitelů obce se je snaží naplňovat.

V nově postavené budově sídlila povinná pětiletá obecná škola a vyšší vzdělání zajišťovala tříletá škola měšťanská pro Slavkov a obce v širokém okolí. Počet žáků neustále narůstal, proto bylo rozhodnuto rozdělit školu pod společnou správou pana ředitele Petra Tichavského na obecnou a měšťanskou dívčí školu, která zůstala v jeho vedení, a na obecnou a měšťanskou školu chlapeckou, jejímž ředitelem se stal Ludvík Fiala. Dívčí část sídlila v západním křídle, chlapecká v jižním. Dělily se o společné prostory - školní dvůr a zahradu, tělocvičnu, kabinety, knihovnu, pomůcky a archiv. Ve střední části budovy byly chlapecká a dívčí kreslírna.

Na následujícím obrázku si můžete prohlédnout jednu z nejstaších fotografií, která se ve školních kronikách dochovala. Fotografie je oskenována ve vysokém rozlišení a po jejím zvětšení je dobře patrné, jak velmi se změnila životní úroveň lidí. Jinou fotografii si může prohlédnou zde - nejstarsi_fotografie_tridy_(02).

Škola měla třídy vytápěné kamny, topilo se opravdu jen při velkém chladu. Zdrojem vody byla studna na školním dvoře, která je po rekonstrukci používaná i dnes jako užitková voda. Nové školní budovy si žáci a učitelé považovali. Byly pečlivě vedeny školní kroniky, které ale měly přísný předpis, co se do nich smí zapisovat. Na vše dohlížela školní inspekce a školní rada. Z třídních výkazů zmizela kolonka, která byla v 19. století velmi smutná "zemřelo žáků". Ale blížící se první světová válka těžce poznamenala život obyvatel i provoz škol. Kronika válečných let obsahuje nejen dění ve škole, ale i údaje o událostech na frontě. Např.: počet žáků, kroniku školní, visitace a inspekce, zdravotní stav učitelů a žactva, příznivce školy, školní úřady, zprávy o mravech, pilnosti a prospěchu, výkaz o zameškané návštěvě školy, stav sborů učitelských a jejich změny, výkaz o postupu žáků na konci roku, kroniku válečnou, ceny potravin.

Brzy byla zabrána část budovy školy pro Výpomocnou vojenskou nemocnici (dívčí část), kam také byla zavedena elektřina. Z tohoto období se dochovaly dvě fotografie. První je na naásledujícím obrázku, drohou si můžete prohlédnout zde - lazret_na_zs_komenskeho_(02).jpg . Nemocnice se rozšiřovala, třídy se slučovaly nejen kvůli prostoru, ale museli narukovat i mnozí učitelé. Děti se podílely na sběru bylin pro vojáky, sbírkách peněz na podporu válečných fondů a podobně. Byla velmi vysoká absence, děti ještě musely pomáhat v hospodářství. 1. května 1915 byl všude v mocnářství zaveden letní čas. Situace se mezi školou a nemocnicí vyostřovala, úřady revidovaly obsah výuky a učebnice, rukují další učitelé. Ve Slavkově přibývá uprchlíků z Tridentska a Bukoviny. Pro jejich děti je zřízena jedna třída. Válka a uprchlíci s sebou přináší cizopasníky, kteří přenáší hodně nemocí.

Pan učitel Emanuel Hájek vzpomíná: ”Ve škole byla zřízena ozdravovna pro vojsko, která zabrala přes polovici školy, ve zbytku jsme se tísnili my. Tu jsem se ponejprv seznámil se štěnicemi ve velkém. A protože děti mají velmi bystrý zrak, byl stále při vyučování ruch a šum: „Tam leze!” Tam je zase jedna!” Pak jsme je počali sbírati do lihu a plnou lahvičku dobře vypasených štěnic jsem zanesl jako smutné dědictví po vojácích na radnici. Pak ovšem se na ně dokročilo radikálně.” V roce 1916 nastupuje na trůn Karel I., na jeho počest byl ve Slavkově vysazen Karlův sad. Naproti tomu je z knihoven vyřazováno mnoho českých knih a stále více učebnic. Nemocnice se rozrůstá, žáci se učí na směny, i v budově Orlovny a hospodářské škole. Ale i v těchto podmínkách žáci nacvičují divadlo Malý lord. Pokračují sbírky, výuka je velmi omezena, rodičům se to nelíbí, ale ani usnesení o nápravě obecního výboru a školní rady nemůže situaci vyřešit. Lepší se až s koncem války a vznikem samostatného státu.

28. říjen 1918 – v kronice je červeným inkoustem přepsáno znění manifestu Národního výboru československého. V obci, ve škole a na úřadech jsou odstraněny veškeré znaky bývalého státu Rakouska-Uherska. 29. října probíhají sokolské oslavy vzniku republiky, je pořádán lampionový průvod. 30. října byla slavnostní schůze obecního zastupitelstva, na níž pronesl slavnostní řeč ředitel měšťanské školy chlapecké Ludvík Fiala. Ale zároveň kronika zaznamenává od 16. 10. do 4. 11. přerušení vyučování kvůli epidemii španělské chřipky. Učitelé skládají na okresní konferenci ve Vyškově slib věrnosti republice. V dubnu 1919 se koná slavnostní sázení ”Lípy svobody” na náměstí. Situace se stabilizuje, školní práce se rozbíhají k všeobecné spokojenosti.

V září 1919 odešel do důchodu ředitel Tichavský a na jeho místo byl jmenován Jan Vincent. Ve škole byla zavedena povinná výuka i kurzy psaní na stroji a těsnopisu. V říjnu téhož roku byla pro nárůst počtu žákyň zřízena pobočka 1. měšťanské školy, takže se učilo paralelně ve dvou těchto třídách. Dne 6. října 1920 pak byl učiněn podnět ke zřízení dívčí lidové školy pokračovací. V dubnu byla ve škole zřízena veřejná čítárna a knihovna, které byly vybaveny knihami, encyklopediemi a časopisy.

V zimě 1921/1922 udeřily kruté mrazy, které byly příčinou vysoké absence. Ta byla způsobena dílem dlouhodobou nemocností žákyň, dílem tím, že rodiče v nepříznivém počasí neposílali do školy děti ze vzdálenějších obcí. I přes tuto nepřízeň se škole podařilo koncem roku zorganizovat 1. samostatnou výstavu rysů a ručních prací, která se těšila nebývalému zájmu veřejnosti a o níž se psalo i v denním tisku.

1. ledna 1924 byla ve škole zřízena veřejná mateřská škola pro dívky i chlapce. První pěstounkou zde byla ustanovena Julie Vršková. 18. května téhož roku navštívil Slavkov i prezident Masaryk, který byl uvítán představiteli města i žákyněmi školy. Počátkem prosince pak byla ve škole nově zřízena školní kuchyně a počalo se nově vyučovat domácím naukám o hospodářství a občanské nauce. Škola začala pečovat i o mimoškolní vzdělávání žákyň, a proto zde byla zřízena žákovská čítárna, v níž si bylo možno počíst v 18 druzích časopisů. Ve školním roce 1925/1926 se nově začalo vyučovat hře na housle, škola tak soustavně pěstovala i hudební vzdělání. Pečlivě se sledoval zdravotní stav žactva, jak dokazují podrobné roční výkazy absence. Proto byl v tomto roce zřízen post školního lékaře, jímž byl jmenován MUDr. Arthur Gabriel, který pečoval o zdraví žákyň a prováděl i očkování. Dívky byly též nově pojištěny proti následkům tělesných úrazů. Aby děti mohly provozovat různé sporty a zvyšovat tak tělesnou zdatnost, byl na podzim roku 1926 upraven školní dvůr jako hřiště, které bylo využíváno jak v hodinách tělesné výchovy, tak i ve volném čase.

V roce 1928 odešel do důchodu ředitel Jan Vincent a ředitelováním byl pověřen Jan Severa. U příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky byla 28. října otevřena výstava školních prací s rekordní návštěvností 1933 osob. V únoru byla celá škola kvůli velkým mrazům na jeden měsíc uzavřena. Ve školním roce 1930/1931 byla ředitelkou školy ustanovena Anna Čížková a začalo se učit podle nových osnov. V prosinci bylo zahájeno vysílání prvního školského rozhlasu. Koncem června byla v prostorách školy uspořádána Napoleonská výstava. Tu si 5. července 1931 prohlédl i prezident Masaryk, který se pak podepsal do školní kroniky. Zde jsou další fotografie - 1931_prezident_masaryk_ve_slavkove_(02).jpg, 1931_prezident_masaryk_ve_slavkove_(03).jpg.

5.7.1931 - návštěva prezidenta T. G. Masaryka ve Slavkově u Brna

V roce 1934 pořádala měšťanská škola oslavy 60. výročí ustanovení chlapecké měšťanské a 30. výročí dívčí měšťanské školy. V té době bylo ve škole zavedeno dopisování s českými školami v zahraničí – např. v Bělehradě a Bukurešti.

Rok 1933-34 - učitelé dívčí obecní a měšťanské školy

13. 6. 1936 přijel na návštěvu do Slavkova prezident Beneš se svou chotí Hanou Benešovou a podepsal se do školní kroniky. Podepisování prezidenta Beneše do školní kroniky bylo zachyceno na této fotografii - 1936_prezident_benes_ve_slavkove_(02).jpg" .

13.6.1936 - návštěva prezidenta Beneše ve Slavkově u Brna

Protože se přiostřila mezinárodní situace, ve škole byl zaveden nový učební předmět branná výchova, jehož náplní bylo upevňování tělesné zdatnosti i kázně, organizovala se i protiletecká ochrana. V období první republiky byly každoročně pořádány dobročinné akce. Vybíraly se finanční dary, které se používaly např. pro žákovské výlety, exkurze, jako příspěvek nemajetným žákům apod. Místní školní rada přispívala těmto dětem i na školní pomůcky. O Vánocích byly potřebným žákyním rozdělovány boty a teplé ošacení. V období od Vánoc do Velikonoc dostávaly chudobné žákyně denně ve školní kuchyni na svačinu teplé mléko a chléb, k obědu pak polévku s chlebem. Když byla v říjnu 1938 vyhlášena všeobecná mobilizace, nastoupili k službě vlasti i někteří učitelé, což ve školním roce 1938/1939 přineslo některé změny v řízení chodu školy. Vojenská správa zabrala tělocvičnu a část 1. poschodí. Přibližně z tohoto období pochází další fotofafie. Jak je z ní patrné, životní úroveň se zlepšila, ale kdo z přítomných asi tušil, že v následujícím roce vypukne jeden z nejkrvavějších válečných konfliktů, 2. světová válka.

18. 3. 1939 zabralo školu německé vojsko a nastalo nepravidelné vyučování. Ředitelka Anna Čížková odešla do výslužby. Změnu vedení nelze doložit, neboť zápisy ze školního roku 1939/1940 chybí. Od školního roku 1940/1941 do roku 1944/1945 se vedly zvláštní školní kroniky – tzv. oficiální. Ty původní musely být odevzdány a byly zapečetěny. V roce 1940 bylo povoleno nedílné polodenní vyučování. Škola dostala nové německo – české označení. Došlo k úpravě původních razítek, v učebnicích se přelepovaly a začerňovaly texty. Příruční knihovny se revidovaly a poté byly uzavřeny, k dispozici byly pouze slovníky a některé encyklopedie. Z válečných let se také dochovali potravinové lístky na chléb, mléko a tuky.

Rok 1939-40 - žáci 1. třídy obecné

V srpnu 1941 došlo ke změně názvu školy měšťanské na ”hlavní škola”. Od listopadu byla zastavena výuka dějepisu a posílena výuka německého jazyka zprvu na 6, později až na 8 hodin týdně. Bylo zastaveno i vyučování církevních dějin a české literatury. V zimě 1941/1942 měla škola katastrofální nedostatek paliva, a proto byla výuka od 20. 12. 1941 do 4. 3. 1942 omezena. Každá třída se učila jen jednou týdně pouze 4 hodiny. Učitelé celoročně povinně navštěvovali kurzy německého jazyka a skládali z něj zkoušky. V té době se konaly různé sbírky pro válečné účely – peněžní, věcné i sběr železa a surovin. V jarních měsících pomáhaly žákyně na polích. V době od 23. 9. do 15. 11. 1943 bylo do školní budovy umístěno šest tříd Langhaus Schule z Berlína, a proto bylo zavedeno i odpolední vyučování.

Učitelé v lednu 1944 absolvovali kurs protiletecké obrany. Budovaly se zákopy kolem školní budovy. V březnu 1944 byl vypracován Kmenový list školy se všemi nákresy i půdorysem budov. Ve školním roce 1944/1945 bylo školní vyučování nepravidelné, často přerušované poplachy při náletech a vyučovalo se jen do 14. dubna. Škola sloužila jako vojenský lazaret a v okolí města se zuřivě bojovalo. Po osvobození Slavkova 26. dubna 1945 se škola stala přechodnou ubytovnou pro procházející vojska. Výuka probíhala formou zadávání úkolů pro domácí práci a následnou kontrolou učiteli. Nově bylo vyučování obnoveno až 9. července, trvalo pak ještě deset dní a školní rok byl ukončen.

Pokračování